TNEWS TALANOA

Full Version: PACIFIC VIEWPOINT EPISODE 7 - 2009
You're currently viewing a stripped down version of our content. View the full version with proper formatting.
[Image: PVPEP7d.jpg] [Image: PVPEP7g.jpg]
[Image: PVPEP7e.jpg] [Image: PVPEP7i.jpg]
[Image: PVPEP7f.jpg]

Do Parents have the right to know if their child is having an abortion? Setita Millar and guests talk it over.

View Pacific Viewpoint EP7 - 2009 here: http://www.tnews.co.nz/TNEWS/PVPEP7-2009.html

Open for comments...
SETITA MALO MUA AE SII TAU MOE NGAUE MEIHO MOU FONUNA,SETITA KOE KII FOI KAVEINGA KOENII IA O FKHOA MOE KAKAI PASIFIKI MO ENAU FANAUU KAPAU E HOKO MAI KIHA FAMILI HA TAHA PASIFIKI,OKU TAU VAVE MAU PE KE TAUTEAI A ETAU FANAU FEFINEE PEA OKU FUU FKPOULI AUPITO PE HOTAU KAKAI PASIFIKII O TAUTOLLU SETITA KE NAU FETAULAKI MOE FAAHINGA PALOPALEMA OE LONGAI FANAU FEFINE HE TAIMI OKU NAU TO AI KIHE FAINGATAA,KA KOEKU KII TOKINI PE MUA FEFE KE KAMATA KETAU AKOI AE LOTO LELEII MO TALI AE TAIMI E TO AI ETAU FANAU FEFINE KEI TAU IIKI IHE FAINGATAA PEHENI,1.KETAU SIO MUA OKU FUU LAHI SII MOLE AE NGAAHI MOUI ETAU FANAU PASIFIKII KOENAU LAHI A ENAU ILIFIA KIA KITAUTOLU MATUAA KOE LAHI AE TAUTEA TAA,TATAU PE KIHE TAMASII PE TAAHINEE.FEFE ENI KOEHA KATAUKA TUU AI O TOE ITA KUO OSI HOKO AE MAUMAU IA,PEA KOE KII MOUI IA IHE LOTO KETE ETE TAMAA TAMAI MOE FAE,FEFE KETAU FKMALO PE KIHE OTUAA A ENE FKMOUI AE KII LAUMALIE KOENII IHE KETE ETE KII TAMAA PEATE TOKONII HE OKU KEI FUU SIISII PANGO KENE LEVAI PE A ENE MOUII MOE KII LAUMALIE I HONO KETEE,PEA E ONGOI LEVA EHE ETE TAMAA OKU NE SII MAU AE OFAI FKEMATUAA PEA E IKAI KENE FAI AE FKTOTAMAA,PEA KOE AKO IA KIHE ENE MOUII,O TOE FEINGA KE LELEI ANGE MO TOKANGA ANGE IHE HOKOHOKO ATUU,PEA OKU ONGO ANGEE KIHE FANAUU A ETAU TAUTEA AKI PE AE LEA LELEII MATUA,KOE TAIMI PE OKU TAU LEA KOVI MO ITEITA AII OKU NAU ILIFIA LEVA MO FAI AE MEA IA OKU IKAI TOTONU IA MO TAAU KIHE ETAU SIOO,PEA TE ROKI TA LEVA AE KANEE KA KUO TOMUI IA,MANATUI ANGE NGAAHI MATUA PASIFIKI OKU KEHE ENI IA KUONGA OE TOUTUPUU,KOENE HAU PE A ENAU LOTO MAMAHI HA MEA KUO NAU LOTO KINAUTOLU IA KE NAU OSI MEIHE MAMANI KOENII,KOIA AI MATUA TAUHI FANAU KETAU TOE TOKANGA ANGE MUA O TOE LILIU ANGE MUA A ETAU FOUNGA TAUTEAI A ETAU FANAUU MO ETAU U TOONGA LEA FKMATUA FKPASIFIKII KE TOE ANGA FKTOKILALO ANGE MO MOKOMOKO ANGE KAE LATA PE ETAU FANAUU I HONAU APII KAE IKAI KE TOE IAI HA FAAHINGA PALOPALEMA KETAU TOE TIPEITII HANGE KOENA I OLUNGAA,HE KAPAU E FIEFIA PE AE FANAUU IA I API PEA HE IKAI KENAU TO KIHA FAINGATAA O FEITAMA MOE HA FUA,MALO SALESI 'APOLOSIO.
Paul Hutchison clearly missed the point. He argued that if a young person is given an abortion there should be no legal requirement for parents to give consent. The problem is that this law contradicts the way we treat every other surgical or medical procedure a young person might undergo. The law, for example, requires parental consent if a child were to break their leg and need medical treatment; in fact, for a school to hand out paracetamol to a student, parental consent is required. The obvious question then is why we treat abortion differently?

Hutchison’s response, that in a minority of cases girls seeking abortions might be in abusive situations at home, is clearly flawed. After all, a minority of young people with broken legs or who require paracetamol, need this medical treatment because their parent broke their leg or harmed them so that they require paracetamol yet the government does not treat broken legs and hand out paracetamol to these children without their parents consent and I don’t believe it plans to. It is only in the case of abortion that this peculiar logic is taken seriously.
SETITA HANGE KIA TEAU OKU OMAI AE FOI MEA FIKA 3 IA O MUOMUA KAE TUKU AE ULUAKI MEAA IA,KOE ANGA A EKU SIOO OKU TOTONU KE ULUKI FAI AE LAVEE IA KI HONO OHAKE ETE KII FANAUU I APII,PEA KA TONU MO LELEI IA E IKAI AU AE FANAU FEFINEE KIHE FEITAMAA PEA NAU FKTOTAMA,AIA KOE FKTOTAMAA IA KOE FIKA 3 IA FIKA UA AE FEITAMAA PEA FIKA ULUAKI LEVA A API,KOE FOI POLOKALAMA KOENAA IA OKU TOTONU IA KE TAKI TAHA ULUAKI SIOI A API IA EHE MATUA PASIFIKII,PEA TEU OATU FETITA AE MEA OKU SII PALOPALEMA IA LAHI PEHE AI AE LONGAI FANAU PASIFIKII I MULINII,KOE NGAUE AE LOTUU AKI AE UHINGA KOENII FUU LAHI AE ALU PE KOEE AE MATUAA IA KIHE LOTUU PEA NAU NOFO AIPE NAUTOLU O POULI PEA LELE MOE POULII O MEI VAEUA PEA NAU TOKI FOKI KI API KUO OSI E VAHE 4 IA E KOLOO HE TAKAI HOLO AI AE FANAUU IA PEA NAU TOKI FOKI MAI O MOHE LOI,AU ATU AE MATUAA IA KUO OSI FAI AE U MAUMAUU IA O TOKI OHOVALE PE KUO FEITAMA MAI AE KII TAAHINEE IA PEA TOKI OHO HOLO AI AE ONGOMATUAA KE TA TAMATEI HONA OFEFINEE KAE NGALO IA 'IA NAUA KOE KOVI IA ENA TAUHI MO TOKANGAI AE FANAUU,KOIA AI MATUA TAUHI FANAU OKU IKAI KOVI AE LOTUU IA KAE OSI PE PEA MOU FKVAVEVAVE LEVA KI API,KAE TAUTAUTEFITO KAPAU OKU IAI HAAMOU OFEFINE OKU OVA E TAUU HE 14 KI OLUNGA HE OKU FUU FKTUUTAMAKI AUPITO HONO LIAKI AE TOU IA KOENII KENAU FAITELIHA IHE ENAU TAKAI HOLOO MO TAE TOKANGAI EHE MATUAA.KOIA AI SETITA KOE FKTOTAMAA IA KOE FUU MEA FKMUIMUI IA KOE LEOHI MO AKOI AE FANAUU MO NOFO HIFO I API AE ONGO MATUAA KOE ULUAKI MEAA IA KAE HAO ETE KII OFEFINEE IHE FEITAMA KEI IIKII MAHALO NAA NGALI MAHINO ATU KIHE KAKAI OKU LATA IHE NGAAHI FALE LOTUU KAE LIAKI I API AE FANAUU,MALO SALESI 'APOLOSIO.
Matt Wrote:Paul Hutchison clearly missed the point. He argued that if a young person is given an abortion there should be no legal requirement for parents to give consent. The problem is that this law contradicts the way we treat every other surgical or medical procedure a young person might undergo. The law, for example, requires parental consent if a child were to break their leg and need medical treatment; in fact, for a school to hand out paracetamol to a student, parental consent is required. The obvious question then is why we treat abortion differently?

Hutchison’s response, that in a minority of cases girls seeking abortions might be in abusive situations at home, is clearly flawed. After all, a minority of young people with broken legs or who require paracetamol, need this medical treatment because their parent broke their leg or harmed them so that they require paracetamol yet the government does not treat broken legs and hand out paracetamol to these children without their parents consent and I don’t believe it plans to. It is only in the case of abortion that this peculiar logic is taken seriously.

Hi Matt,
Thank you for such a well thought analysis of the above issue as discussed by the poor MP for Hunua and other women. I have the impression the MP doesn't know what's really going on in the real world as we experienced daily. Perhaps politicians need to have a separate session in parliament called "reality check", so they can come to grip with real emotions, real people, real issue, real real etc etc. It bothers me why on earth they keep on rewarding the minority and penalises the good parents. When are they going to stop? Thank you once again Matt.
This is such an amazing programme and I congratulate this team for their endless effort to discuss topics such as this. After watching this programme, something within me stood up and I thought to myself, how can this bloody government get this all wrong! I commend you Rev. for your courageous stance and carefully worded how we pacific people feel about this insensitive type law. This is an obvious united nations' agenda purposely to devalue the dignity of God invented formation of "Family". So liberal!
apolosio Wrote:SETITA HANGE KIA TEAU OKU OMAI AE FOI MEA FIKA 3 IA O MUOMUA KAE TUKU AE ULUAKI MEAA IA,KOE ANGA A EKU SIOO OKU TOTONU KE ULUKI FAI AE LAVEE IA KI HONO OHAKE ETE KII FANAUU I APII,PEA KA TONU MO LELEI IA E IKAI AU AE FANAU FEFINEE KIHE FEITAMAA PEA NAU FKTOTAMA,AIA KOE FKTOTAMAA IA KOE FIKA 3 IA FIKA UA AE FEITAMAA PEA FIKA ULUAKI LEVA A API,KOE FOI POLOKALAMA KOENAA IA OKU TOTONU IA KE TAKI TAHA ULUAKI SIOI A API IA EHE MATUA PASIFIKII,PEA TEU OATU FETITA AE MEA OKU SII PALOPALEMA IA LAHI PEHE AI AE LONGAI FANAU PASIFIKII I MULINII,KOE NGAUE AE LOTUU AKI AE UHINGA KOENII FUU LAHI AE ALU PE KOEE AE MATUAA IA KIHE LOTUU PEA NAU NOFO AIPE NAUTOLU O POULI PEA LELE MOE POULII O MEI VAEUA PEA NAU TOKI FOKI KI API KUO OSI E VAHE 4 IA E KOLOO HE TAKAI HOLO AI AE FANAUU IA PEA NAU TOKI FOKI MAI O MOHE LOI,AU ATU AE MATUAA IA KUO OSI FAI AE U MAUMAUU IA O TOKI OHOVALE PE KUO FEITAMA MAI AE KII TAAHINEE IA PEA TOKI OHO HOLO AI AE ONGOMATUAA KE TA TAMATEI HONA OFEFINEE KAE NGALO IA 'IA NAUA KOE KOVI IA ENA TAUHI MO TOKANGAI AE FANAUU,KOIA AI MATUA TAUHI FANAU OKU IKAI KOVI AE LOTUU IA KAE OSI PE PEA MOU FKVAVEVAVE LEVA KI API,KAE TAUTAUTEFITO KAPAU OKU IAI HAAMOU OFEFINE OKU OVA E TAUU HE 14 KI OLUNGA HE OKU FUU FKTUUTAMAKI AUPITO HONO LIAKI AE TOU IA KOENII KENAU FAITELIHA IHE ENAU TAKAI HOLOO MO TAE TOKANGAI EHE MATUAA.KOIA AI SETITA KOE FKTOTAMAA IA KOE FUU MEA FKMUIMUI IA KOE LEOHI MO AKOI AE FANAUU MO NOFO HIFO I API AE ONGO MATUAA KOE ULUAKI MEAA IA KAE HAO ETE KII OFEFINEE IHE FEITAMA KEI IIKII MAHALO NAA NGALI MAHINO ATU KIHE KAKAI OKU LATA IHE NGAAHI FALE LOTUU KAE LIAKI I API AE FANAUU,MALO SALESI 'APOLOSIO.

'Apolo malo 'etau ma'u 'ae 'aho ni. Kou toe foki mai 'o lau ho'o tohi, pea 'oku ou pehe 'oku 'ikai ke toe 'ufi'ufi 'eha taha 'ae mo'oni'i me'a 'oku ke fakatalanoa mai kiai. Koe me'a mahu'inga 'aupito 'ae pau ke tokanga ekina 'ae fanau kihe lelei taha te tau ala lavaa. Koe pangoo he 'oku hoko pe 'ae feitamaa 'ihe fanau na'e tokanga'ii moe fanau na'e li'aki. Koia ai 'ihe'ene pehe, 'oku totonu ke tau matu'aki tokanga 'aupito ke mahino mo clear 'ae 'asenita talanoa kotoa pe. 'Oku ou pehe 'oku totonu ke tau hanga 'oe fa'u ha ngaahi polokalama ako ma'ae ngaahi matu'a ke lava ke ako'i kitautolu ke tau mata tali 'ae mamahi 'oe vale 'a 'etau fanau.
Kehekehe Wrote:
apolosio Wrote:SETITA HANGE KIA TEAU OKU OMAI AE FOI MEA FIKA 3 IA O MUOMUA KAE TUKU AE ULUAKI MEAA IA,KOE ANGA A EKU SIOO OKU TOTONU KE ULUKI FAI AE LAVEE IA KI HONO OHAKE ETE KII FANAUU I APII,PEA KA TONU MO LELEI IA E IKAI AU AE FANAU FEFINEE KIHE FEITAMAA PEA NAU FKTOTAMA,AIA KOE FKTOTAMAA IA KOE FIKA 3 IA FIKA UA AE FEITAMAA PEA FIKA ULUAKI LEVA A API,KOE FOI POLOKALAMA KOENAA IA OKU TOTONU IA KE TAKI TAHA ULUAKI SIOI A API IA EHE MATUA PASIFIKII,PEA TEU OATU FETITA AE MEA OKU SII PALOPALEMA IA LAHI PEHE AI AE LONGAI FANAU PASIFIKII I MULINII,KOE NGAUE AE LOTUU AKI AE UHINGA KOENII FUU LAHI AE ALU PE KOEE AE MATUAA IA KIHE LOTUU PEA NAU NOFO AIPE NAUTOLU O POULI PEA LELE MOE POULII O MEI VAEUA PEA NAU TOKI FOKI KI API KUO OSI E VAHE 4 IA E KOLOO HE TAKAI HOLO AI AE FANAUU IA PEA NAU TOKI FOKI MAI O MOHE LOI,AU ATU AE MATUAA IA KUO OSI FAI AE U MAUMAUU IA O TOKI OHOVALE PE KUO FEITAMA MAI AE KII TAAHINEE IA PEA TOKI OHO HOLO AI AE ONGOMATUAA KE TA TAMATEI HONA OFEFINEE KAE NGALO IA 'IA NAUA KOE KOVI IA ENA TAUHI MO TOKANGAI AE FANAUU,KOIA AI MATUA TAUHI FANAU OKU IKAI KOVI AE LOTUU IA KAE OSI PE PEA MOU FKVAVEVAVE LEVA KI API,KAE TAUTAUTEFITO KAPAU OKU IAI HAAMOU OFEFINE OKU OVA E TAUU HE 14 KI OLUNGA HE OKU FUU FKTUUTAMAKI AUPITO HONO LIAKI AE TOU IA KOENII KENAU FAITELIHA IHE ENAU TAKAI HOLOO MO TAE TOKANGAI EHE MATUAA.KOIA AI SETITA KOE FKTOTAMAA IA KOE FUU MEA FKMUIMUI IA KOE LEOHI MO AKOI AE FANAUU MO NOFO HIFO I API AE ONGO MATUAA KOE ULUAKI MEAA IA KAE HAO ETE KII OFEFINEE IHE FEITAMA KEI IIKII MAHALO NAA NGALI MAHINO ATU KIHE KAKAI OKU LATA IHE NGAAHI FALE LOTUU KAE LIAKI I API AE FANAUU,MALO SALESI 'APOLOSIO.

'Apolo malo 'etau ma'u 'ae 'aho ni. Kou toe foki mai 'o lau ho'o tohi, pea 'oku ou pehe 'oku 'ikai ke toe 'ufi'ufi 'eha taha 'ae mo'oni'i me'a 'oku ke fakatalanoa mai kiai. Koe me'a mahu'inga 'aupito 'ae pau ke tokanga ekina 'ae fanau kihe lelei taha te tau ala lavaa. Koe pangoo he 'oku hoko pe 'ae feitamaa 'ihe fanau na'e tokanga'ii moe fanau na'e li'aki. Koia ai 'ihe'ene pehe, 'oku totonu ke tau matu'aki tokanga 'aupito ke mahino mo clear 'ae 'asenita talanoa kotoa pe. 'Oku ou pehe 'oku totonu ke tau hanga 'oe fa'u ha ngaahi polokalama ako ma'ae ngaahi matu'a ke lava ke ako'i kitautolu ke tau mata tali 'ae mamahi 'oe vale 'a 'etau fanau.

tokoua kehekehe malo mua ae mau ae ahoni pea oku mahino pe ia oku hoko pe kihe fanau oku tokangai leleii ka oku kii siisii ange ene faa hokoo,ka koe mea ia oku ke fokotuu maii koe fkofoofa tahaa ia tokoua pea mahalo pe oku ke lau hifo pe oku ou kava atu moiaa ke tau toe kii lava pe o toe matatali mo tokonii kinautolu he oku nau fuu kei iiki kenau sii lava o tokangai pe kinautolu moe kii laumalie iho nau ketee,tokoua koe toki foki mai naa ku lele ki malae vakapuna o fkhekeheka atu a hoa oku kii alu atu kihe kii putu i tonga na,pea oku ou ofa atu ka koe kehe,malo Salesi 'Apolosio.
Masi'i 'Apolo teu feinga pe ke fetaulaki mo ho hoa, ke 'ave ha hala ho'o ki'i fanau, he kuo tau maheni 'ihe feohi mafana he fale ni. 'Oua te ke tokanga kiha me'a siana he te mau feinga pe ke fai ha ki'i 'asi kihe me'a faka'eiki 'o 'eke'eke ai 'a Mrs 'Apolosio. Malo tokoua 'ofa atu.
Kehekehe Wrote:Masi'i 'Apolo teu feinga pe ke fetaulaki mo ho hoa, ke 'ave ha hala ho'o ki'i fanau, he kuo tau maheni 'ihe feohi mafana he fale ni. 'Oua te ke tokanga kiha me'a siana he te mau feinga pe ke fai ha ki'i 'asi kihe me'a faka'eiki 'o 'eke'eke ai 'a Mrs 'Apolosio. Malo tokoua 'ofa atu.

TOKOUA KEHEKEHE MALO MASII AE OFA MOE TOKAI HE KUO KE MOONI KUOTAU HOKO PE KOE FANGA TOKOUA IHE KII LOKINI PEA OKU ONGO MOONI KIATEAU A HOOMO OFA MAI MO HOLIVI KIHE KII FONONGA ATU HOKU HOAA KI TONGA NA PEA OKU MA TATAU PE AE FUU FUOLOA AE IKAI KEMA FOKI ATU KI TONGA NA,KA OKU IAI A EKU KOLE TOKOUA KO EKU PAASI POOTI ENA OKU ALU ATU MOIA KE AI MAI HAAKU PAASI POOTI FOOU HE KUO FUOLOA ENE OSI ANA KAPAU E TOKONI HIFO KE HAU PE MOIA IHE MONITE KAHAUU TOKOUA,KEHEKEHE KUO ONGO MOONI AE IKAI KEU ALU ATU MOE HOAA KETAU FETAULAKI O MAHANI MO FESIOFAKI KA NEONGO IAA OKU HANGE PE OKU TAU OSI FESIOFAKII KEHE I HOO MOU OFA PEHE MAI KIATEAU IHE ANGA A ETAU FELINGIAKI OE ETAU FKAUKAUU IHE U LOKINI,TOKOUA TEU TATAU ATU HE KAU KII AI HA KII FKMAMALOHI OE SINOO,PEA OKU OU OFA LAHI ATU KIAKOE MOE FAMILII,OFA LAHI ATU TOKOUA,MALO SALESI 'APOLOSIO.
Kehekehe Wrote:Masi'i 'Apolo teu feinga pe ke fetaulaki mo ho hoa, ke 'ave ha hala ho'o ki'i fanau, he kuo tau maheni 'ihe feohi mafana he fale ni. 'Oua te ke tokanga kiha me'a siana he te mau feinga pe ke fai ha ki'i 'asi kihe me'a faka'eiki 'o 'eke'eke ai 'a Mrs 'Apolosio. Malo tokoua 'ofa atu.

tokoua kehekehe oku ngali fkoli eni ka oku totonu ke mah** hifo ae pm ia moe tui o vakai hoku hoaa i tonga na he oku ikai ke mei lava ae ngaue oku ou feinga kiaii ka nae ikai ke poupou mai a hoa mo loto kihono fkmoleki ha fuu paanga lahi pehe ke feingai ae vakaa,pea oku ou feingai ke tapunii ena foi faihoosi nae faii o tamatei ae fuu kakaii hahaha ofa atu tokoua kehekehe.malo Salesi 'Apolosio.
Blood Wrote:Hi Matt,
Thank you for such a well thought analysis of the above issue as discussed by the poor MP for Hunua and other women. I have the impression the MP doesn't know what's really going on in the real world as we experienced daily. Perhaps politicians need to have a separate session in parliament called "reality check", so they can come to grip with real emotions, real people, real issue, real real etc etc. It bothers me why on earth they keep on rewarding the minority and penalises the good parents. When are they going to stop? Thank you once again Matt.

Thankyou Blood. My wife was one of the audience members who asked a question of Dr Hutchison which is what caused me to watch the program (she is on it again tonight as a panel member this time). I was not surprised by the failure of Dr Hutchison to actually address the issue. It seems to be par for the course with politicians these days.
Wow! what a topic!!!! I didn't even know there is such a law like this exist here in NZ. I have three teenagers (16, 14, & 12). I couldn't believe they can do this without my permission. I guess I'm lucky I came across this website and watched this programme. Fantastic information and I'm looking forward for what the next topic will bring. Thank you Matt for mentioning that so I can watch it tonight.
Kehekehe Wrote:Masi'i 'Apolo teu feinga pe ke fetaulaki mo ho hoa, ke 'ave ha hala ho'o ki'i fanau, he kuo tau maheni 'ihe feohi mafana he fale ni. 'Oua te ke tokanga kiha me'a siana he te mau feinga pe ke fai ha ki'i 'asi kihe me'a faka'eiki 'o 'eke'eke ai 'a Mrs 'Apolosio. Malo tokoua 'ofa atu.

TOKOUA NAE IAI A EKU FKTANGI ATU KIHE EKU PAASI POOTII PEA OKU OU KOLE ATU KE OUA TOE FAI HA TOKANGA KIAI HE NAE HU ATU PE IA ANE NAI PEA MAU AI PE ANENAI FANGA TOKOUA,PEHE E HOKU HOAA NAE SIO PE TAMA KIHE SALESI 'APOLOSIO PEANE EKE ANGE PE KOE TAMA ENI OKU NE AI AE FEINGA KIHE ASHIKA PEA NE PEHE ANGE OKU NE OSI SIO IA IHE EKU KOLEE HE TNEWS TALANOA KE MAU MUA EKU PAASI POOTI PEA OKU NE OSI TALITALI IA KE TAU ANGE KANE AI PE HE AHO TATAU HE KOE KAKAI OKU AONGA KIHE KAKAI MASIVAA OKU PAU KE FUU TOKANGAI IA,PEA NE PEHE OKU MUIMUI IA IHE EKU U TOHII,MASII KEHEKEHE MEA KOE OFA AE EIKII O FKMAAMA MO FKA AE KAKAII KENAU ILOI AE KAKAI OKU OFA MOONI KI HONO KAKAII,KEHEKEHE MO HOLOIVI OKU OU FKMALO ATU KOE PAASIPOOTI ENI NAE MAU PE IA ANENAI,FKMALO ATU KIHE TOKOTAHA NAA KE AI A EKU MEAA O LAVA KE VAVE PEHE OFA KE KAU MAI A LANGI I HOO FUA FATONGIA OKU KE SII FUESIA I TONGA NA,OKU OU OFA ATU FANGATOKOUA MALO SALESI 'APOLOSIO.
Reference URL's